V hodinách literatury jsme v rámci Čtenářských dílen přečetli knihu Hanin kufřík. Skutečný příběh židovské dívky Hany Bradyové, která zahynula v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim, oslovil nás všechny.
Život celé rodiny rekonstruovala Fumiko Išioka, zakladatelka Tokijského centra pro studium holokaustu, ve kterém se kufřík objevil. Záhada kufříku ji vrátila o sedmdesát let zpátky do Československa.
„Hana prožila dva roky v Terezíně, kam se vypravili naši deváťáci. Některé žákyně po Haně pátraly i tam, bohužel marně.“ Marcela Bauerová
„Čekal jsem, že to bude nuda, ale nebyla. Nechápu, jak mohli z jednoho dopisu a pár fotek udělat tak zajímavou knihu. Na té knize se mi líbilo, že tam zahrnuli i život celé rodiny.“ Richard Hejlík
„Je to skutečný a smutný příběh o holčičce Haně, která umřela v Osvětimi. Hana byla statečná holka, nevěděla, co hrozného na ni čeká. Když ji s bratrem odvezli do Terezína, využila všechny příležitosti, aby mohla být s ním. Byla velmi statečná a věřila, že se potká s rodinou.“ Marek Peška
„O knížce Hanin kufřík jsem slyšela už dřív, ale nikdy jsem ji nečetla. Ta doba byla sama o sobě hrozná. Nejhorší je, že to musela prožít dívka tak malá. Zažila toho tolik zlého a přitom měla zájmy, kamarády, rodinu…. Myslela si, že prožije normální život. Tady každý řeší takové maličkosti a nepodstatné věci, které ani nemají žádnou cenu. My se tím zabýváme. Měli bychom být rádi za to, co máme a užívat si každý den našeho života a nehledat nedostatky a negativa, myslet pozitivně a být rádi, že žijeme v míru. Tento příběh by mělo znát každé dítě a mělo by si vážit toho, co v životě má.“ Pavlína Bujnovská
Na fotografiích studenti ZŠ Zborovská, Tábor.