Projekt Brána ke vzdělávání : školní čtenářské kluby slaví druhé narozeniny

O projektu školních čtenářských klubů, jeho nosné myšlence a cílové skupině dětí, pro které je určen, jste se zde mohli dočíst již dříve.

Dnes máme za sebou dva roky práce s dětmi ve čtenářských klubech při 13 základních školách po celé ČR, a dovolím si konstatovat, že práce velmi úspěšné. Realizačnímu týmu z pražské neziskové organizace Nová škola, o.p.s. spolu se zhruba pěti desítkami pedagogů a knihovníků z místních knihoven se postupně daří vést děti ke čtenářství. Děti zjišťují, že čtení není nudná, samotářská a podivínská záležitost, ale že jim může přinášet i radost. A čtou-li pro radost, mají našlápnuto k lepším školním výsledkům, a to nejen v předmětu český jazyk, ale kupodivu například i v matematice, jak potvrzují nedávno zveřejněné výsledky výzkumu čtenářské gramotnosti, realizovaného University of London.

Ve čtenářských klubech děti zažijí společenství nad knihami, sdílení čtenářských zážitků s kamarády i s vedoucími, kteří jsou jim rovnocennými partnery a zároveň čtenářskými vzory. Stejně jako dospělí čtou pro radost jen takové knihy, které si sami vyberou, i děti musejí mít takovou možnost, a té se jim ve čtenářských klubech dostává díky klubové knihovně bohatě vybavené moderní dětskou literaturou různých žánrů, respektující rozdílnou úroveň techniky čtení dětí i jejich věk a rozličné zájmy. Přímo v klubu mají děti příležitost k samostatnému tichému čtení knihy, kterou si vyberou, v rámci tzv. čtenářské dílny, metody převzaté z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Děti a vedoucí spolu hovoří o tom, co čtou, knihy si vzájemně doporučují. Díky čtenářským lekcím zaměřeným na rozvoj čtenářských dovedností se děti učí při čtení přemýšlet tak, aby textu dobře porozuměly. Každé dítě odchází z klubu s knihou na domácí čtení (původní obavy, že děti nebudou knihy vracet, se nepotvrdily). Těší nás, že mezi dětmi ve školách je o členství v klubech velký zájem. Dveře klubů jsou stále otevřené hostům z řad spolužáků, sourozenců, a především rodičů dětí, ale také osobnostem spjatým se světem literatury. V mnoha klubech proběhly besedy s populárními spisovateli dětských knih, autorská čtení nebo divadelní představení inspirovaná příběhy z knih.

Následující řádky Vám pomohou vytvořit si konkrétní představu o tom, co se děje na běžné klubové schůzce, v tomto případě v Kouřimi nebo v Sázavě:

Co se děje na klubové schůzce?

Na začátku je vždycky kruh. Sedíme všichni na židlích s knihami na klíně a těšíme se na vyprávění (tedy aspoň většina z nás). Ano, i já se těším, až si poslechnu povídání dětí o tom, co doma četly a až jim sama představím svou rozečtenou knihu. Přednost má ten, kdo přečetl celou knihu – dostává prostor pro podrobnější prezentaci. Některé děti už hovoří samy, jiným je potřeba pomoci otázkami. Při rozhovorech o knížkách nás nezajímají jen postavy či obsah díla, ale především osobní zážitek z četby. Byl čtenářovi hlavní hrdina sympatický, chtěl by s ním kamarádit? Jednal by v dané situaci stejně? Co by mu poradil? Už také něco takového zažil? Co nového se dozvěděl? Takové otázky si pokládají také děti mezi sebou a je-li vyprávění dost poutavé, o knihu bývá velký zájem. Děti často ukazují ilustrace, které je zaujaly, nebo předčítají krátké úryvky. My, vedoucí klubu, povídáme dětem o knihách pro dospělé, které běžně čteme, ale častěji jim představujeme dětskou literaturu z klubové knihovny, zejména tituly, jež byly zatím stranou zájmu malých čtenářů.

Máme-li v úmyslu zařadit organizovanou dílnu čtení, ukončíme kroužek a vyzveme ty děti, které mají své knihy dočtené, aby si z naší knihovny vybraly nové, což je velmi baví. Před knihovničkou se většinou rozpoutá živá čtenářská diskuse, děti si knížky ukazují, povídají si o nich a vzájemně si je doporučují. Někteří čtenáři si už umějí dobře vybrat sami, jiní potřebují pomoc. Jsme vždy k dispozici, abychom dětem s výběrem poradily. Některé děti se na nás přímo obracejí s konkrétními přáními, třeba: chtěl bych něco strašidelného, něco o zvířatech, něco tenkého či tlustého, oddechového nebo naučného … Můžeme vyhovět, protože už členy klubu docela dobře známe a víme, co je baví, jaké mají zájmy i jaká je jejich čtenářská úroveň. Vyslechli jsme nejednu zajímavou historku a dozvěděly se o lecjakých trápeních. A tak dokážeme dětem doporučit knihu přímo „na míru“.

Máme všichni co číst? Nastává chvíle pro samostatné tiché čtení, stěžejní součást čtenářské dílny. Zaujmeme pohodlnou pozici a než se ponoříme do svých knih (ano, i vedoucí klubu), řekneme si, na co se při čtení zaměříme, abychom na konci dílny mohli čtenářský zážitek sdílet. Někdy sledujeme hlavní postavu, jindy si všímáme třeba popisu prostředí, nejčastěji ale vybíráme úryvek, který nás něčím zaujal, a jsme připraveni ostatním vysvětlit, proč nás zaujal právě tento citát. Po 10 – 15 minutách máme čas na výběr úryvku. Sesedneme se opět do kroužku a vedoucí klubu modeluje následující aktivitu sdílení čtenářského zážitku – přečte vybraný úryvek a svůj výběr zdůvodní. Je tu také prostor pro krátké představení knihy a vysvětlení, proč nás právě tato kniha oslovila.

Dílně čtení, při níž každý pracuje se svou knihou, často předchází čtenářská lekce, kde se naopak všichni zabýváme stejným textem. Klubová knihovna nabízí velké množství titulů, z nichž můžeme vybírat texty vhodné pro osvojování a procvičování celé škály čtenářských dovedností. Některé knížky lze přečíst v rámci jedné klubové schůzky, ty obsáhlejší čteme s dětmi na pokračování. Nejedná se ovšem o pouhé předčítání. Čtenářské dovednosti dětem zprostředkujeme metodami aktivního učení. Podporujeme děti ve vyjadřování vlastních názorů podložených argumenty, vítáme diskusi, spolupracujeme ve skupinách, nesoutěžíme…

Na konci jsou vždycky průkazky čtenáře. Poprosíme děti, aby zaznamenaly, která z dnešních aktivit je nejvíc bavila, neboť okamžitá zpětná vazba je pro naši další práci důležitá. K nejoblíbenějším aktivitám malých čtenářů patří vybírání knížek z knihovny, povídání o přečtené knížce, čtení nahlas nebo aktuální lekce a činnosti s ní spojené.

A úplně na závěr žluté klubové tašky s půjčenými knížkami a hurá domů (do družiny).

Více informací o projektu na http://www.ctenarskekluby.cz/

Alžběta Ingrová,
koordinátorka dětí a klubů, manažerka čtenářského klubu v ZŠ Kouřim a ZŠ Sázava