Pedagogická knihovna
Jeruzalémská 12,  Praha 1

Centrum pro školní knihovny
Mgr. Radmila Indráková
tel.: 221 966 438
e-mail: zc.kmpn(@)avokardni

Ptejte se CŠKKŠKCČČDSPgK

Informační služby pro 9. ročník ZŠ a 1. ročník SŠ

Obsah

  • Veřejné knihovny a knihovnicko-informační služby
  • Katalogy knihoven a jejich efektivní využívání
  • Služby knihoven a dalších informačních institucí
  • Internet, internetové vyhledávače a informační portály
  • Rizika a nebezpečí Internetu – věrohodnost informačních zdrojů

Veřejné knihovny a knihovnicko-informační služby


Veřejné knihovny

  • Veřejné knihovny (obecní, městské, krajské, národní, specializované) se vyskytují v nejrůznějších kulturách a společnostech, přesto však mají společné rysy:
  • Veřejná knihovna je zřizovaná a financovaná z veřejných prostředků (nejčastěji obce, města, regionu) a přístupná veřejnosti. Poskytuje všem rovný přístup k informačním fondům a službám.
  • Veřejná knihovna zajišťuje přístup k vědění, informacím a uměleckým dílům prostřednictvím různých zdrojů a služeb, a to k uspokojování potřeb jednotlivců a skupin, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje, včetně rekreace a volného času.
  • Veřejnou knihovnou nabízené zdroje a služby jsou přístupné širokému spektru uživatelů stejně, bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní stav, ekonomické postavení, zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.
  • Potřeba instituce, která by zajišťovala všem lidem přístup k poznatkům v tištěné nebo jiné podobě a podporovala tím formální a neformální vzdělávání, byla motivem k zakládání většiny veřejných knihoven (čtenářských spolků)a je dodnes základním účelem veřejné knihovny. Lidé se během svého života vzdělávají ve formálních institucích (školách), nebo podle potřeb zaměstnání a každodenního života. Studium dnes nekončí absolvováním školy, ale stává se celoživotní nutností. Veřejné knihovny patří mezi instituce, které podporují především neformální vzdělání. Kromě toho jsou hlavní institucí, která získává a uchovává dokumenty s regionální tématikou, pořádá výstavy, nabízí kulturní pořady. Veřejná knihovna již není pouze půjčovnou knih a dalších dokumentů, ale postupně se přeměňuje v kulturní centrum.

Praktický úkol:

Prohlédněte si portál o českých knihovnách http://www.knihovny.cz/ a pokuste se vyhledat Vaší nejbližší městskou knihovnu. Nápověda: V horní části portálu o českých knihovnách http://www.knihovny.cz/ vyberte záložku „Kde je moje knihovna?“ Dále vyberte typ knihovny, kterou hledáte – městská knihovna patří mezi veřejné knihovny. Do vyhledávací kolonky zadejte kraj nebo město, kde bydlíte. Dejte vyhledat. Zobrazí se Vám seznam veřejných knihoven v místě Vašeho bydliště spolu s podrobnými informacemi o těchto knihovnách (včetně odkazu na jejich webové stránky).


Knihovnicko-informační služby veřejných knihoven

Veřejné knihovny poskytují v zájmu uspokojování potřeb svých uživatelů celou řadu služeb. Hlavní zásadou je zpřístupnit jejich služby všem lidem. Knihovny poskytují svým uživatelům tyto služby:

  • výpůjční služby
  • absenční - půjčování knih a jiných dokumentů absenčně (domů)
  • prezenční - pújčování knih a jiných dokumentů uvnitř knihovny
  • meziknihovní služby (výpůjční, reprografické)
  • rešeršní, referenční, konzultační a poradenské služby
  • informační služby pro veřejnost (zprostředkování informací zejména ze státní správy a samosprávy)
  • zprostředkování přístupu na Internet
  • organizování kulturních programů a akcí
  • reprografické služby - kopie z dokumentů náhradou za výpůjčku

Výčet služeb knihoven není zcela vyčerpávající. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že rozsah a šíře služeb vždy závisí na velikosti a možnostech knihovny.


Sdílení fondů knihoven

Každý knihovní fond je svým způsobem unikátní, žádná knihovna nemůže mít všechny dokumenty, které by mohli požadovat její uživatelé. Knihovny proto zkvalitňují své služby tím, že mezi sebou spolupracují a umožňují svým čtenářům získat potřebné knihy z jiných knihoven prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Pokud vaše knihovna nemá potřebný dokument, můžete požádat o jeho zapůjčení z jiné knihovny.


Služby zvláštním skupinám uživatelů

Pro uživatele, kteří z různých nemohou využívat služeb veřejných knihoven, se tyto knihovny snaží najít způsob, jak jim nejlépe zpřístupnit knihovní dokumenty a služby. Jedná se zejména o:

  • zvláštní způsoby dopravy, např. pojízdné knihovny – bibliobusy
  • výměnné soubory dokumentů z fondu velkých knihoven pro malé knihovny v obcích
  • donášku do domu lidem, kteří jsou upoutáni na lůžko
  • využití moderní techniky pro čtenáře se speciálními potřebami, např. *elektronická lupa (software), syntetizátor řeči pro zrakově postižené
  • zvukové knihy pro nevidomé čtenáře

Příklady veřejných knihoven:

Odkazy na další knihovny lze nalézt například na portálu KNIHOVNA.CZ http://www.knihovny.cz/


Praktický úkol:

Na adrese: http://www.knihovny.cz/ nalezněte, jaké jméno slavné české osobnosti nese ve svém názvu Městská knihovna v Domažlicích.

Správná odpověď: městská knihovna Boženy Němcové


Rozdělení knihoven podle zákona č. 257/2001 Sb. (knihovní zákon)

Knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií.

  • Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. Krajská knihovna trvale uchovává konzervační fond a historický fond.
  • Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem. Mezi základní knihovny patří většinou i vysokoškolské knihovny a knihovny základních a středních škol, které poskytujéí veřejné knihovní a informační služby.
  • Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem. Jejich knihovní fondy jsou zaměřenyna jednotlivé obory lidského vědění (technika, lékařství, zemědělství, pedagogika a školství)

Katalogy knihoven a jejich efektivní využívání

Knihovní katalog je seznamem knihovního fondu určité knihovny. Informuje čtenáře, které knihy má knihovna ve dvém fondu. V současné době rozlišujeme dva základní druhy katalogů: lístkové katalogy, elektronické katalogy (databáze).

Lístkový katalog

Lístkový katalog je předchůdcem elektronického katalogu a převážná většina knihoven dnes od jeho tvorby ustupuje. Přesto je stále možné se s ním v knihovnách setkat, především při vyhledávání starších dokumentů, které zatím nebyly zpracovány v elektronických katalozích. Lístkový katalog je tvořen katalogizačními lístky, na kterých jsou zaznamenány údaje o dokumentech. Podle vyhledávacích hledisek existuje několik typů lístkových katalogů:

Jmenný / autorský katalog

Katalogizační lístky jsou seřazeny abecedně podle příjmení autorů (např. Čapek, Karel) nebo podle prvních slov z názvu, jedná-li se o dokument bez autora nebo o dokument s více než třemi autory.

  • Názvový katalog: Lístky jsou řazeny abecedně podle prvního slova z názvu dokumentu.
  • Předmětový katalog: Katalogizační lístky jsou řazeny abecedně podle předmětových hesel (heslo vyjadřuje o čem dílo pojednává)
  • Systematický katalog: Využitelný především pro odborníky, katalogizační lístky jsou řazeny podle pravidel použitého systematického třídění.

Elektronický katalog

Elektronický katalog obsahuje záznamy ve strojem čitelné podobě. Je přístupný uživatelům knihovny prostřednictvím počítačové sítě přímo v knihovně, nebo prostřednictvím Internetu a webovských prohlížečů. Obsahuje informace o dokumentech, které se nacházejí ve fondech dané knihovny. Struktura elektronického záznamu umožňuje vyhledávání podle nejrůznějších hledisek, plně tak nahrazuje a zrychluje někdejší vyhledávání v lístkových katalozích.

Elektronický katalog je označován různými názvy, např. veřejně přístupný elektronický katalog, on-line katalog, počítačový katalog. nejčastěji se můžeme setkat se zkratkou OPAC (Online Public Access Catalogue), resp. IPAC – Internet Public Access Catalogue.

Knihovny v současné době využívají celou řadu automatizovaných knihovních systémů, jejichž součástí jsou právě elektronické katalogy. Pro práci s elektronickým katalogem bývá obvykle k dispozici návod.

Rozlišujeme dva základní způsoby vyhledávání v elektronických katalozích:

  • Vyhledávání (searching): Vyplníme konkrétní údaj do předdefinovaných polí v elektronickém dotazníku (autor, název, předmětové heslo, aj.), systém následně vyhledá záznamy, které v označených polích obsahují zadané údaje.
  • Listování, prohlížení (browsing): Z připraveného seznamu kategorií vybereme tu kategorii, která nás zajímá. Dále zadáme do vybraného pole hledaný údají.

Příklady elektronických katalogů knihoven České republiky:


Praktický úkol:

V elektronickém katalogu nejbližší veřejné knihovny vyhledejte knížky, ve kterých je hlavním hrdinou Harry Potter. Kolik dílů Harryho Pottera existuje a kolik z nich je možné si zapůjčit ve Vaší knihovně?


Souborný katalog

Souborný katalog shromažďuje záznamy o dokumentech, které se nacházejí ve více knihovnách. Každý záznam o dokumentu proto obsahuje i tzv. lokační údaj (siglu), což je značka knihovny, která vlastní či zpřístupňuje daný dokument.

Přehled všech souborných katalogů v ČR naleznete na stránkách Národní knihovny České republiky.

Návštěvou souborného katalogu můžete zjistit, která knihovna vlastní Vámi požadovaný dokument. Knihovna, kterou navštěvujete, Vám následně může požadovaný dokument na objednávku zapůjčit, a to v rámci tzv. Meziknihovní výpůjční služby. Tato služba se řídí striktně stanovenými pravidly pro půjčování dokumentů mezi knihovnami.


Praktický úkol:

V souborném katalogu ČR (CASLIN) http://sigma.nkp.cz/F/ nalezněte knížku Harry Potter a kámen mudrců. Povšimněte si, ve fondu kterých knihoven se tato knížka nalézá a určete SIGLU Národní knihovny ČR. Dále určete jméno českého překladatele knížek o Harry Potterovi.
Správná odpověď: SIGLA: ABA001, překladatel Vladimír Medek


Portál jednotné informační brány

V současné době je možné využívat přístup do několika souborných katalogů najednou, a to prostřednictvím portálu Jednotné informační brány. http://www.jib.cz/ Portál Jednotné informační brány (JIB) Vám jako uživatelům umožní využívat z jednoho místa jedním vyhledávacím rozhraním různé české a zahraniční zdroje (katalogy knihoven, souborné katalogy, plnotextové databáze).


Praktický úkol:

Prohlédněte si portál Jednotné informační brány. Pro vyhledání Vaší oblíbené knížky si zaškrtněte položku „Knihy v ČR“. Dále do vyhledávacího pole zadejte autora nebo název Vámi hledaného dokumentu. Zejména si povšimněte, ve kterých souborných katalozích probíhá vyhledávání.


Služby knihoven a dalších informačních institucí

Základním cílem knihovnicko-informační práce je pomoci uživateli nalézt všechny dostupné informace, které uživatel potřebuje při řešení jakéhokoliv problému. V odborné terminologii se tato skutečnost označuje za uspokojování informačních potřeb uživatelů.

Knihovny poskytují registrovaným uživatelům knihovnicko-informační služby podle podmínek, které jsou uvedeny v knihovním řádu. Uživatelé knihoven se mohou setkat s těmito následujícími základními službami:

Typy knihovnicko-informačních služeb:

  • Výpůjční služby

absenční - dokument je možné si půjčit mimo knihovnu na dobu, která je určena výpůjčním řádem. Pokud je publikace vypůjčena, lze požádat o její rezervaci. Nemá-li o publikaci zájem další uživatel, je možné požádat o tzv. prolongaci, tj. prodloužení termínu vrácení.

prezenční - dokument lze zapůjčit pouze ke studiu v knihovně – čítárně.

  • Meziknihovní služby

vnitrostátní meziknihovní služby – zejména Meziknihovní výpůjční služba (MVS). Na žádost čtenáře knihovna zapůjčí dostupný dokument z jiné knihovny.
reprografické a elektronické služby – zejména dodávání dokumentů (tzv. Document Delivery Service – DDS). Jedná se o dodávání kopií dokumentů k uživateli a nejčastěji mluvíme o kopiích elektronických. Služba je placená a poskytuje ji např. Virtuální polytechnická knihovna. http://www.vpk.cz/ a na adrese http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_repro.htm Národní knihovna ČR

mezinárodní meziknihovní služby – případné výpůjčky dokumentů ze zahraničních knihoven a institucí.

  • Rešeršní, referenční, konzultační a poradenské služby

Na žádost a konkrétní dotaz uživatele provedou pracovníci knihovny zjištění informační zdrojů, tzv. rešerši.

  • Reprografické služby

Mnohé knihovny nabízejí možnost pořízení fotokopií dokumentů z knihovního fondu – tato služba se poskytuje za poplatek, který je uveden v ceníku služeb knihovny.

  • Přístup k Internetu

Knihovny poskytují přístup k Internetu, pro registrované čtenáře je tento přístup zdarma.

  • Elektronické informační zdroje

Kromě přístupu do sítě Internet jsou často knihovnami poskytovány interní přístupy do vybraných placených komerčních databází, elektronických verzí periodik (např. časopisů) apod. Tyto služby jsou zpravidla pro registrované uživatele knihovny zdarma.


Internet, internetové vyhledávače a informační portály


Internet je počítačová síť, která se skládá z tisíce jiných počítačových sítí. To je velmi zjednodušený pohled na celou problematiku Internetu, nicméně: „Internet je celosvětová počítačová síť, která spojuje jednotlivé menší sítě, a to pomocí sady protokolů TCP/IP (zkratka slov Transmission Control Protocol / Internet Protocol). Tato rodina protokolů TCP/IP obsahuje přes 100 různých předpisů, kterými se Internet z obecného hlediska řídí.

Slovo Internet pochází z anglického slova network (síť), podle něhož tradičně názvy amerických počítačových sítí končily „-net“, a mezinárodní (původně latinské) předpony inter-(mezi), vyjadřující, že Internet propojil a vstřebal různé starší, dílčí, specializované, lokální sítě. Internet slouží k přenášení informací a poskytování mnoha služeb, jako jsou elektronická pošta, chat, www stránky, sdílení souborů, on-line hraní her, vyhledávání, a mnohé další služby.

Pro Internet je charakteristické, že neexistuje žádné hlavní centrum, které by předurčovalo, co a kde bude v internetové síti zveřejněno. Tato svoboda zpřístupňování informací s sebou samozřejmě nese velké riziko v podobě zveřejňování polopravdivých, mnohdy až klamných informací. Na Internetu dochází k neustálým změnám, přesunům, elektronické zdroje se často neudržují a tím se snižuje jejich aktuálnost, současně neustále vznikají nové a zanikají staré servery apod.

Přesto Internet zaujímá důležité místo z hlediska možných cest k informacím. Jedná se o uznávaný prostředek pro práci s informacemi a zároveň též o univerzální přístupovou cestu k jejich získávání.


Zdroje na Internetu rozlišujeme dvojího druhu:

  • Veřejné – zdarma a volně přístupné
  • Neveřejné – ve většině případů se jedná o placené služby

Internet může být důležitým zdrojem odborných informací. Přes internetové připojení lze vyhledat např. literaturu v nakladatelských katalozích a edičních plánech vydavatelství, v knihkupectvích, ale také v katalozích knihoven. Další odborné informace jsou přístupné ve volně dostupných databázích a na stránkách odborných společností. Internet může dokonce nabízet i přístup ke speciálním druhům literatury jako jsou dizertace a výzkumné zprávy. Nejrůznější fakta a data lze vyhledávat v referenčních zdrojích, jako jsou atlasy, encyklopedie (např. Wikipedia.cz http://cs.wikipedia.org/), slovníky (např. šestijazyčný překladový slovník Seznam.cz h[ttp://slovnik.seznam.cz/ ttp://slovnik.seznam.cz/] ), právní předpisy a informace ze státní správy (např.Portál veřejné správy ČR ).

Pro úspěšné vyhledávání na Internetu je důležité:

  • správně volit klíčová slova a fráze
  • kontrolovat pravopis klíčových slov
  • používat synonyma, příbuzné výrazy, různé pravopisné tvary slov (např. filozof, filosof)
  • využívat možnost rozšířeného hledání ve vyhledávači
  • nespokojit se jen s jedním hledáním a jedním výsledkem hledání

Internetové vyhledávače a informační portály

Internetový vyhledávač je stránka, která je přednostně konstruovaná k vyhledávání dalších stránek a souborů (např. obrázků, video nebo audio materiálů) na Internetu. Jelikož převážná většina internetových vyhledávačů mezi sebou soutěží o návštěvnost, nabízejí uživatelům mnohé další doplňkové služby, jako je například podrobnější vyhledávání, zpravodajství nebo e-mailová schránka zdarma.

V praxi internetové vyhledávače po zadání hledaného výrazu hledají ve svých indexovaných databázích uživatelem zvolený termín. K tomuto hledání se používá několik odborných metod. Dnes již téměř celosvětově rozšířený vyhledávač Google používá metodu založenou na principu množství aktivních odkazů směřujících na určitou stránku. Kvalitu a věrohodnost mnohých takto nalezených stránek by jste jako uživatelé Internetu měli vždy bedlivě zkoumat a ověřovat.

Z obecného pohledu pracuje většina internetových vyhledávačů ve třech krocích:

  • Prohledání webu
  • Indexování
  • Vyhledávání

Pro prohledání webu má internetový vyhledávač automatický program, který prochází celý web odkaz za odkazem a zaznamenává si prošlé stránky do databáze. Koncový uživatel zadá do vyhledávače klíčová slova a vyhledávač navrátí shodu klíčových slov se stránkami v databázi, a to většinou v přehledné formě jako je titulek stránky, její obsah a adresa.
Z pohledu technického pracují vyhledávače na velmi výkonných strojích schopných zpracovat až milióny požadavků za vteřinu. Převážná většina vyhledávačů přiřazuje internetové stránce podle mnoha kritérií určité hodnocení (PageRank u Google, S-Rank u Seznamu), z něhož následně vychází při třídění výsledků vyhledávání. Stránky, na které vede pouze minimum odkazů, považuje vyhledávač za méně důležité než stránky s tisíci zpětnými odkazy, zařadí je proto níže ve výsledcích vyhledávání.


Nejznámější internetové vyhledávače a portály:

V České republice:

Ve světě:


Praktický úkol:

Prostřednictvím internetových vyhledávačů nalezněte informace o J. K. Rowlingové, známé spisovatelce a autorce knížek o Harry Potterovi.


Rizika a nebezpečí Internetu – věrohodnost informačních zdrojů

Pro odbornou práci a studium je velmi důležité hodnocení kvality zdrojů dostupných na Internetu. Internetové prostředí a možnost nekontrolovaného zveřejňování dokumentů a informací na www stránkách s sebou přineslo informační explozi. Internet je chápán především jako svobodný komunikační a informační nástroj, což je pozitivum, které má však za následek některé negativní dopady. Zamyslete se, co pro Vás následující položky (negativní dopady Internetu) znamenají:

  • informační zdroje na Internetu nejsou odborně kontrolovány
  • je nedořešena bezpečnost a věrohodnost některých stránek, souborů a dokumentů
  • autoři článků obvykle zůstávají v anonymitě
  • dokumenty a informace zpravidla postrádají datum zveřejnění
  • informace a dokumenty na Internetu jsou velmi často neúplné a nekvalitní
  • na Internetu existuje jen nízká možnost ověření původu informací

je obtížné určit, jedná-li se o informaci původní (primární) nebo převzatou (sekundární) Samotné používání hypertextových odkazů (tj. odkazů na externí zdroje) může být při hodnocení kvality internetových stránek klamné. Skutečnost, že se na některé stránky váže prostřednictvím odkazů velké množství dokumentů, není ani zdaleka důkazem dobré kvality. Každou domovskou stránku (dokument, informaci) by proto měl samotný uživatel posuzovat naprosto nezávisle a samostatně.

Internet je jen jedním z mnoha informačních zdrojů, které lze při odborné práci využít. Vhodné je informační zdroje kombinovat, a to zejména s klasickými zdroji, jako jsou knihy, periodika, katalogy knihoven, odborné databáze. Nesmíme zapomínat, že skutečně kvalitní informační zdroje pro profesionální práci jsou na Internetu zpravidla placené.


Umíte ochránit své osobní údaje?

Výše uvedené informace se vztahovaly převážně k věrohodnosti informačních zdrojů na Internetu. Toto informační médium ovšem může být mnohem nebezpečnější, než-li bychom čekali. Myslíte si, že jste dostatečně informováni o všech hrozbách, rizicích a nebezpečích, která na Vás mohou na Internetu čekat? Následující webové stránky se věnují problematice bezpečnosti:

Nebezpečné nebo-li pochybné stránky na sebe berou mnohdy různé podoby. K takovýmto stránkám patří mimo jiné:

  • falešné stránky založené s úmyslem získat soukromé informace
  • podvodné internetové obchody
  • lákavé stránky obsahující viry (kód napsaný výslovně za účelem vlastní reprodukovatelnosti. Virus se pokouší šířit z počítače na počítač tím, že infikuje jiný soubor, zpravidla program, který lze spustit) a spyware (nežádoucí software, který tajně monitoruje činnost uživatele, hledá soukromé informace nebo umožňuje vnějším uživatelům kontrolu nad počítačem)
  • stránky s nenávistným obsahem
  • stránky, které nabízejí bezcenné investice nebo plány na rychlé zbohatnutí
  • stránky, které nabízejí zdarma filmy, crackované hry a další...

Velkým nebezpečím mohou být též falešné stránky, které napodobují stránky důvěryhodné. Vyhotovit kopii skutečných internetových stránek bývá pro mnohé počítačové experty velmi snadné. Ověřujte si vždy pravost internetových stránek, například sledováním internetové adresy na liště v prohlížeči (vlevo dole).


Jak se vyvarovat pochybných stránek, chatů a internetových seznamek

  • používejte zdravý rozum. Pokud se vám internetová stránka nezdá, je s velkou pravděpodobností pochybná (ověřte si webovou adresu)
  • hledejte důkazy existence autora: adresu, telefonní číslo, e-mailový kontakt
  • pokud od vás stránka vyžaduje osobní údaje, ujistěte se, že je bezpečná. Předně se podívejte, zda je na stránce vyobrazen symbol visacího zámku, což je symbol v internetovém prohlížeči (obvykle pravý dolní růžek obrazovky), který indikuje, že je používáno zašifrované SSL (Secure Sockets Layer) spojení pro komunikaci se stránkami, které mají platný certifikát
  • vyhýbejte se stránkám, které propagují finanční transakce. Finanční transakce mohou uskutečňovat osoby starší 18 let.
  • věnujte zvýšenou obezřetnost stránkám a e-mailům, které slibují snadný zisk. Pokud nabídka vypadá až moc výhodně, zřejmě nebude pravdivá
  • vyhledejte na Internetu, zda již někdo jiný neměl s podezřele vyhlížející stránkou problémy (např. informace z diskusních fór nebo stránky serveru HOAX.CZ http://www.hoax.cz/cze/ o šíření tzv. poplašných řetězových zpráv – HOAXŮ)
  • nenahlížejte na internetové stránky podle vzhledu. Je snadné vytvořit hezké, profesionálně vyhlížející stránky, stejně tak je jednoduché odcizit cizí webové stránky a vzory
  • věnujte svoji obezřetnost stránkám, které jsou propagovány v nevyžádaných e-mailech od cizích lidí

Ochrana anonymity a soukromí

Na Internetu se vám snadno může přihodit, že na sebe prozradíte některé osobní údaje. Mnohdy si tuto skutečnost ani neuvědomíte. Neopatrné jednání napomáhá pachatelům internetové kriminality a zlodějům identity. Na Internetu lze chránit svoji anonymitu dodržováním následujících pravidel:

  • dobře se rozmyslete, než někomu sdělíte jakoukoli osobní informaci
  • počínejte si obezřetně při zveřejňování osobních údajů na pracovních nebo osobních stránkách
  • dávejte si obzvlášť velký pozor na „rychlé přátele“, které jste potkali na Internetu, a oni od vás požadují osobní informace nebo se s vámi chtějí sejít v reálném světě
  • používejte jednorázový, anonymní e-mailový účet u stránek, které vyžadují k registraci vaši e-mailovou adresu (jednorázový e-mailový účet lze zřídit např. na internetovém portálu http://www.seznam.cz )

Text lekce zpracoval Vladimír Dlouhý, DiS

Redakce: Mgr. L. Čumplová

© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2011-2016