Pedagogická knihovna
Jeruzalémská 12,  Praha 1

Centrum pro školní knihovny
Mgr. Radmila Indráková
tel.: 221 966 438
e-mail: zc.kmpn(@)avokardni

Ptejte se CŠKKŠKCČČDSPgK

Odborné informace a informační prameny pro II. a III. ročník SŠ

Obsah

Odborné informace a informační instituce v České republice

Vyhledávání odborných informací a informačních pramenů

Internetové encyklopedie a elektronické informační databáze

Elektronické časopisy, noviny, odborná periodika

Autorská etika – citace a užití informačních pramenů


Odborné informace a informační instituce v České republice

V České republice poskytuje informační služby celá řada informačních subjektů. Mezi nejčastěji se objevující informační instituce řadíme:

knihovny

Knihovny vždy sloužily především ke zpřístupňování a půjčování knih veřejnosti. Moderní knihovny dnešní doby již svému čtenáři neposkytují pouze služby spojené s půjčováním knih a periodik, ale nabízejí také mnohé další knihovní a informační služby, např. zpřístupňování nejrůznějších forem datových nosičů (CD, DVD), počítačových sítí, Internetu, nabízejí svým uživatelům přístup do pestrého světa odborných informačních databází.

informační střediska

Informační středisko je institucí, jejímž úkolem je především shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací. Informační střediska se asi nejčastěji vyskytují v podobě městských informačních center, která jsou veřejně přístupná. Výjimku tvoří tzv. podniková informační střediska, tj. firemní centra, jenž jsou především určena pro potřeby zaměstnanců dané instituce.

Důležitým informačním a zpravodajským střediskem u nás je Česká tisková kancelář (ČTK). http://www.ctk.cz/

databázová centra

Již na konci 19. století začaly vědecké společnosti soustřeďovat podrobné informace o literatuře, která se tématicky věnovala určité oblasti lidského poznání (např. lékařství, fyzice, chemii). Přehledy takovéto odborné literatury vycházely ve formě tzv. referátových časopisů. Rozvojem výpočetní techniky se přibližně od 2. poloviny 20. století z tištěných referátových časopisů postupně stávaly elektronické bibliografické databáze (soupisy záznamů v počítači, které obsahují informace o dokumentech, např. o obsahu dokumentu, typu dokumentu (knížka nebo hudební CD), nebo umístění dokumentu (kde dokument nalezneme). To ovšem neznamená, že již dnes referátové časopisy nevycházejí, naopak, celá řada z nich stále ještě vychází v tištěné podobě a můžete se s nimi setkat např. při návštěvě Vaší knihovny. Bibliografické databáze si však získaly oblibu především díky rychlému přístupu k informacím o dokumentech, který byl zejména v 90. letech 20. století značně podpořen rozvojem Internetu. Bibliografické databáze začaly být zpřístupňovány databázovými centry (informační střediska, která poskytují přístup do několik databází najednou).

Databázová centra jsou dnes především komerčního charakteru (to znamená, že za převážnou většinu informací se platí). Dnes již databázová centra neposkytují pouze databáze záznamů o dokumentech, ale mnohdy i přístup k tzv. plnotextovým databázím (uživatel již nemusí podle záznamu o dokumentu tento dokument složitě shánět, může si jej celý přečíst rovnou na obrazovce svého počítače).

Více informací o databázích se dozvíte podrobněji v kapitole Internetové encyklopedie a elektronické informační databáze.

muzea

archivy

orgány státní správy

Mezi orgány státní správy patří zejména úřady měst a obcí, ministerstva. Hlavním internetovým portálem, který je určený k informování veřejnosti o dění ve státních institucích, je tzv. Portál veřejné správy ČR. http://portal.gov.cz/


Praktický úkol:

Na internetových stránkách České tiskové kanceláře (ČTK) http://www.ctk.cz/ nalezněte datum založení této agentury. Nápověda: založena byla pod názvem Československá tisková kancelář.

Správná odpověď: 28. října 1918, ve stejný den jako Československá republika


Vyhledávání odborných informací a informačních pramenů

Pro vyhledávání odborných informací je nutné v první řadě znát tzv. informační prameny, nebo-li místa (nebo dokumenty), kde příslušné informace můžeme získat. Existuje celá řada druhů a typů informačních pramenů. Asi nejznámější dělení je na informační prameny tištěné (knížky, časopisy) a elektronické (např. dokumenty zpřístupňované na Internetu nebo elektronické informační databáze).

Dále se informační prameny mohou dělit podle zpracování na primární a sekundární. Primárními prameny mohou být např. knihy, články v časopisech, učebnice, skripta. Oproti tomu sekundární prameny jsou pro nás jakousi informací, že existuje primární pramen – např. seznamy knih, katalogy knihoven, referátové časopisy nebo bibliografické databáze. Pro větší přehlednost je pro Vás k dispozici následující schéma:

Primární informační prameny

  • knihy
    • monografie – publikace pojednávající o jednom tématu
    • sborník – obsahuje více samostatných příspěvků od více autorů
    • učebnice
    • encyklopedie – termíny v nich uvedené jsou seřazeny abecedně
    • slovníky
  • periodika – noviny, časopisy, ročenky, které vycházejí v pravidelných časových intervalech
  • speciální literatura
    • normy – závazná pravidla
    • patenty – dokumenty obsahující nová technická řešení a zajišťující jejich právní ochranu
    • firemní literatura – dokumenty, které vydávají podniky a organizace za účelem informovat veřejnost
  • šedá literatura - literatura běžně nedostupná, např. diplomové a jiné práce, výzkumné zprávy

Sekundární informační prameny

  • katalogy knihoven
  • bibliografie – soupis literatury k určitému tématu
  • referátové časopisy – záznamy o primárních dokumentech v tištěné formě
  • bibliografické databáze – záznamy o primárních dokumentech v elektronické formě
  • nakladatelské katalogy – knižní nakladatelé vydávají pravidelné přehledy o právě vydávané literatuře

Vyhledávání dokumentů v katalogu knihovny

Máte-li za domácí úkol zpracovat například referát, popřípadě seminární práci většího rozsahu, je v první řadě důležité si uvědomit konkrétní téma, o kterém chcete psát. Pokud toto téma znáte, potom je ten pravý čas na hledání podkladů k vyhotovení práce, tedy k vyhledání informačních pramenů (dokumentů). Informační dokumenty lze získat ve fyzické formě (knihy z knihoven) nebo v elektronické formě (z Internetu).

Pro rychlé a účinné vyhledávání jakéhokoli dokumentu v knihovně (kniha, časopis, hudební CD) vytváří knihovna tzv. katalogizační záznam, který nám poskytuje nejen formální údaje o dokumentu (název knihy, autor knihy), ale také udává obsahové charakteristiky (o čem dokument pojednává). Katalogizační záznamy jsou uloženy v elektronických katalozích jednotlivých knihoven. Pokud známe název a autora dokumentu, potom vyhledáváme podle těchto dvou údajů. V případě, že tyto údaje neznáme, snažíme se získat dokumenty související s tématem práce pomocí tzv. předmětového třídění (vyhledávání podle slov, která si libovolně zvolíte podle toho, o čem má knížka nebo dokument, který hledáte, pojednávat). Některé elektronické katalogy knihoven právě funkci předmětového třídění umožňují, případně nabízejí výběr z předmětových hesel (slovní výrazy používané pro vyjádření obsahu knížky - hesla jsou již v elektronickém katalogu připravena, pouze si z nich vybíráte).

Předmětová hledání nemusí být v elektronických katalozích vždy plně funkční, obvykle záleží na typu knihovny a druhu katalogu. Pokud máte napoprvé s předmětovým hledáním v elektronickém katalogu potíže, obraťte se na pracovníka v knihovně, který Vám jistě velmi rád a ochotně poradí.

Přehledy knihoven a on-line katalogů českých knihoven jsou dostupné například na internetových stránkách Ústřední knihovny Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava. http://knihovna.vsb.cz/index.htm


Praktický úkol:

Prohlédněte si portál o českých knihovnách http://www.knihovny.cz/ a pokuste se vyhledat Vaší nejbližší veřejnou a odbornou knihovnu. Nápověda: V horní části portálu o českých knihovnách http://www.knihovny.cz/ vyberte myší záložku „Kde je moje knihovna?“ Dále vyberte typ knihovny, kterou hledáte – tedy veřejnou nebo odbornou. Do vyhledávací kolonky zadejte kraj nebo město, kde bydlíte. Dejte vyhledat. Zobrazí se Vám seznam knihoven v místě Vašeho bydliště spolu s podrobnými informacemi o těchto knihovnách (včetně odkazu na jejich webové stránky).


Internetové encyklopedie a elektronické informační databáze

V internetovém prostředí rozlišujeme dva druhy informačních zdrojů: volně přístupné elektronické databáze a databáze s placeným přístupem. Některé informační zdroje mohou být určitou kombinací těchto dvou typů databází, a to v případě, že tvůrce databáze zprostředkovává základní informace o hledaných pojmech zdarma, avšak pro získání celého textu (tzv. fulltextové verze) je nutné se zaregistrovat k placenému přístupu.

Volně přístupné elektronické databáze

V současné době existuje na internetu celá řada volně přístupných elektronických encyklopedií a informačních databází. V mnoha případech je ovšem zapotřebí prozkoumat věrohodnost informací, zdaleka ne všechny internetové encyklopedie jsou tvořeny kvalitně a odborně. V následujícím textu jsou uvedeny a krátce představeny namátkou vybrané informační databáze, za jejichž vznikem a tvorbou stojí dnes již převážně uznávaní tvůrci. Je ovšem nutné mít na paměti, že i do odborné databáze se občas dostane nepřesnost. Proto je vhodné vždy ověřovat věrohodnost a odbornost informací z více informačních zdrojů.

Zahraniční encyklopedie a elektronické databáze:

ANSWERS.COM http://www.answers.com/

Toto encyklopedické centrum je postaveno na spolupráci s celou řadou známých portálů. Zahrnuje zejména on-line encyklopedii, podrobné definice pojmů a výkladový slovník.

Pozor, je v angličtině!

BRITANNICA http://www.britannica.com/

Světově proslulá encyklopedie Britannica je v současné době největší tištěnou encyklopedií na světě. Je psaná v angličtině, její první svazky spatřily světlo světa již roku 1768. Ve volně přístupném internetovém prostředí jsou zdarma dostupné pouze základní informace o hledaných pojmech, pro přístup k podrobnější tzv. fulltextové verzi článků je nutné se zaregistrovat a takovýto přístup již je placený.

WIKIPEDIA http://www.wikipedia.org/

Wikipedia je mnohojazyčnou webovou encyklopedií. Cílem této mezinárodní encyklopedie je zejména globální rozšiřování volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedia je velmi často označována za tzv. „otevřenou encyklopedií“, jelikož se na jejím utváření podílejí dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Dostupná je i česká jazyková verze. http://cs.wikipedia.org/

Nejrozsáhlejšími verzemi WIKIPEDIE jsou:

ENCYKLOPEDIA.COM http://www.encyclopedia.com/

V této anglicky psané encyklopedii nalezneme zdarma více než 57 000 aktualizovaných hesel z Columbia Encyklopedia (6. vydání). Každé heslo je doplněno odkazy na novinové a časopisecké statě a rovněž na obrázky a mapy podporované službou eLibrary. Přístup do této encyklopedie je též možný přes informační portál InfoPlease.Com. http://www.infoplease.com/

ENCARTA http://encarta.msn.com/artcenter_/browse.html

Známá encyklopedie od společnosti Microsoft. Dostupná je pouze v angličtině, k nalezení jsou články zejména z oblastí zeměpisu, dějepisu, umění a literatury, fyziky a filozofie.

The Internet Encyclopedia of Philosophy http://www.utm.edu/research/iep/

Velmi zdařilá a udržovaná encyklopedie zahrnující životopisné údaje slavných osobností z oblasti filozofie.

ERIC WEISSTEIN'S WORLD OF SCIENCE http://scienceworld.wolfram.com/

Vynikající encyklopedie Erica Weissteina z oborů matematika, fyzika, astronomie, chemie. Obsahuje též biografie. Portál je budován a udržován jako služba pro vědeckou veřejnost.

What?is.com http://whatis.techtarget.com/

Databáze obsahující definice a vysvětlení pojmů z oblasti informačních technologií.

České encyklopedie a elektronické databáze:

WIKIPEDIA http://cs.wikipedia.org/

Česká verze mezinárodní encyklopedie Wikipedia http://cs.wikipedia.org/ byla spuštěna dne 3. května 2002. České články představují necelých 0,9 % z celkového počtu článků ve Wikipedii.

COJECO http://www.cojeco.cz/

Encyklopedie COJECO obsahuje v současné době přes 100.000 hesel a téměř 6.500 obrazových nebo zvukových příloh. Další hesla jsou postupně doplňována.

COTO.JE http://www.cotoje.cz/

Encyklopedie COTO.JE umožňuje vyhledávání z Ottovy encyklopedie, Malé československé encyklopedie a Encyklopedie Universum. Obsahuje na půl milionu hesel a téměř 30 tisíc barevných a černobílých obrázků. K přístupu je možné využít zkušební verzi na 1 týden, která je zdarma.

VŠEVĚD http://www.vseved.cz/

Zdařilá volně přístupná encyklopedie univerzálního charakteru.

MĚSTA A OBCE http://mesta.obce.cz/

Online encyklopedie portálu územní samosprávy je součástí projektu Veřejná správa online. Encyklopedie je udržována ve spolupráci Svazu měst a obcí ČR.

ENCYKLOPEDIE BRNA http://www.encyklopedie.brna.cz/

Encyklopedie dějin města Brna je postupně rozrůstající se dílo, které nabízí především brněnské osobnosti, události, ulice, objekty, stavby a školy.

ENCYKLOPEDIE NÁBOŽENSTVÍ http://www.iencyklopedie.cz/

Rozsáhlá on-line encyklopedie z oblasti náboženství, jejíž obsah se průběžně rozšiřuje.


Praktický úkol:

V české verzi mezinárodní encyklopedie Wikipedia http://cs.wikipedia.org/ nalezněte, v kolika jazykových verzích je v současné době Wikipadia na Internetu dostupná.

Nápověda: Na portálu Wikipedie http://cs.wikipedia.org/ zadejte do vyhledávacího pole slovo Wikipedie. Zobrazí se Vám stručné povídání o založení a historii Wikipedie, ve kterém jistě naleznete správnou odpověď.

Správná odpověď: Wikipedie existuje ve více než 250 jazykových verzích různého rozsahu, zhruba třetina z nich je spíše symbolická.


Databáze s placeným přístupem

Kromě volně přístupných elektronických databází lze využívat i placeného přístupu do mnoha dalších informačních zdrojů (databází). Přístup je zpravidla poskytován mezinárodními komerčními databázovými centry, např. Dialog – Datastar, DIMDI nebo Questel. Přihlášení do systému je na heslo, za možnost využívat přístup do těchto center zpřístupňujících informační databáze z mnoha oborů se platí velké finanční obnosy. Databázová centra a jejich databáze využívají především vědecké a odborné instituce.

Datastar http://www.datastarweb.com/

Dimdi http://www.dimdi.de/dynamic/de/index.html

Questel http://www.questel.com/en/index.htm

Pokud si nyní zoufáte, že vaše finanční možnosti nedostačují na přístup do placených informačních center a databází, nesmutněte! Převážná většina knihoven v České republice totiž zprostředkovává svým čtenářům přístup k celé řadě placených databází. Čtenáři knihoven s platnou členskou průkazkou mají zpravidla přístup zdarma, a to z počítačových studoven těchto institucí. Při nejbližší návštěvě Vaší knihovny si proto zjistěte, do kterých informačních databází máte jakožto čtenáři volný přístup.

Příklady databází s placeným přístupem

Databáze ProQuest 5000 http://www.proquest.cz Obsahuje bibliografické záznamy a částečně plné texty článků ze zahraničních odborných časopisů, pokrývá zejména humanitní a společenské obory, aplikované přírodní vědy, výpočetní a telekomunikační techniku, obchod, ekonomiku, medicínu. Používaným jazykem je angličtina.

Databáze The Oxford Reference Online Premium http://www.oxfordreference.com Progresivní internetová databáze spojující jazykové a všeobecné slovníky, navíc zpřístupňuje poměrně velké množství publikací vydaných nakladatelstvím Oxford University Press.

Newton http://www.newtonit.cz/ Databáze obsahuje plné texty článků vybraných českých periodik - Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex, Respekt, Týden.

TamTam (Anopress) http://www.anopress.cz/ Databáze zahrnuje plné texty článků českých celostátních i regionální periodik za posledních 12 měsíců, přepisy hlavních zpravodajských relací českých televizních a rozhlasových stanic.

EBSCO http://www.ebsco.com/home/ Databáze obsahuje řadu titulů plnotextových časopisů (převážně od r. 1990), novin a zpráv informačních agentur v angličtině, přes 1300 brožur a fulltextových příručních publikací především z oblasti sociálních a humanitních věd.

Česká tisková kancelář (ČTK) http://www.ctk.cz/ Dokumentační databáze Infobanky ČTK, obsahující zeměpisné, politické, ekonomické, životopisné a mnohé další údaje o České republice, resp. ostatních zemích světa.

ASPI (Automatizovaný systém právních informací) http://www.aspi.cz/ Databáze je uceleným informačním systémem s právními předpisy, judikaturou a právní literaturou v elektronické podobě.

Vzdálený přístup do placených databází zdarma

Mnohé knihovny zajišťují pro své čtenáře i tzv. vzdálený přístup. Např. Městská knihovna v Praze (MKP) zprostředkovává pro své čtenáři kromě běžného přístupu z počítačových studoven i vzdálený přístup. Z pohodlí svého domova, kanceláře, školy může každý registrovaný čtenář MKP zdarma využívat mimořádně zajímavé on-line databáze. http://www.mlp.cz/databaze2.htm K dálkovému přístupu je zapotřebí pouze platný čtenářský průkaz MKP opatřený heslem.

Internetové slovníky a mapy na Internetu


Praktický úkol:

Jste-li čtenáři Národní knihovny ČR a vlastníte platnou legitimaci, vyzkoušejte si vzdálených přístup k informačním databázím, které jsou v současné době dostupné on-line na webu Národní knihovny. http://han.nkp.cz/login/login.htm K přihlášení použijte své přihlašovací jméno a heslo do báze NKC (stejný údaj jako při objednávání knih). Pokud heslo do systému Národní knihovny nemáte, požádejte o jeho zřízení při Vaší nejbližší návštěvě Národní knihovny.


Elektronické časopisy, noviny, odborná periodika

Časopisecké informace dnes patří k nejvýznamnějším odborným informačním zdrojům zpřístupňovaným na Internetu. Plné texty odborných a vědecký periodik jsou v převážné míře zpřístupňovány jejich nakladateli jen za úhradu (předplatné nebo platba za vybraný článek). Výjimku tvoří tzv. ukázková čísla časopisů, bezplatně lze získat přístup k obsahům a zpravidla také k abstraktům (krátkému povídání o obsahu článku). Celá řada časopisů je takto dostupná v celé své retrospektivě, tj. od začátku svého vycházení po současnost.

Nakladatelské servery ovšem ponecháme v dalším textu stranou. Pozornost zaměříme především na volně přístupné zpravodajské portály a časopisy.

Zahraniční on-line zpravodajské portály a časopisy:

České on-line zpravodajské portály a časopisy:

Horizontální a vertikální informační portály

Portály z obecného hlediska nabízejí velké množství služeb a informací s možností jejich přizpůsobení uživateli podle osobních potřeb a zájmů. Nabídka portálů zahrnuje především vyhledávání webových zdrojů - prostřednictvím vyhledávacího stroje nebo prostřednictvím předmětového katalogu. K dispozici je prohledávání webu v určité zeměpisné nebo jazykové oblasti, vyhledávání zvukových nahrávek, obrázků, fotografií, zřízení emailového účtu zdarma, denní zpravodajství, ekonomické informace a burzovní zprávy, chat, předpověď počasí, mapy, horoskopy, vtipy, kalendáře, vyhledávání osob, e-mailových adres a telefonních čísel (tzv. white pages), vyhledávání firem (tzv. yellow pages). Dále je k dispozici přístup do elektronických obchodů, bezplatný prostor pro publikování webových stránek, zpřístupnění důležitých informací prostřednictvím mobilních telefonů, kapesních počítačů apod. Naprostá většina nabízených služeb je pro uživatele bezplatná, a to zejména díky ziskům z všudypřítomné reklamy. V současné době se lze na českém Internetu setkat s přibližně stejnou nabídkou informací a služeb webových portálů, které původně byly jen vyhledávacími servery:

Uvedené webové portály jsou zpravidla označovány za horizontální (horizontal portals), mají univerzální charakter a jsou určené široké veřejnosti. Oproti tomu rozeznáváme dva druhy tzv. vertikálních portálů (vertical portals), které se zaměřují na určitou cílovou skupinu uživatelů.

A/ vertikální portály orientované geograficky Jsou zaměřeny na určitou skupinu uživatelů z hlediska prostoru, např. tzv. community portals mohou sloužit uživatelům z určitého regionu.

B/ vertikální portály orientované tematicky Jsou vymezeny podle oboru s ohledem na zájmy určité skupiny uživatelů. Tyto vertikální portály jsou velmi časté a nabízejí informace pro určitou specializovanou oblast, např. finanční trhy, zdravotnictví, chemii, lékařství, popř. jinou vědeckou sféru.

Příklady vertikálních portálů


Praktický úkol:

Na webu Česká škola si nezávazně vyzkoušej test s názvem „Umíš se učit?“ http://www.ceskaskola.cz/Testy/testy.asp


Autorská etika – citace a užití informačních pramenů

Při tvorbě odborných článků a publikací zpravidla autor využívá již dříve někým publikované myšlenky a názory. Proto je v této oblasti nutné dodržovat zásady tzv. autorského práva a uvádět údaje o dokumentech, které autor bezprostředně použil při psaní svého díla. Čtenáři tímto dodržováním autorské etiky získávají přehled o literatuře v dané oblasti a bibliografické citace jsou dnes součástí každé odborné literatury. Dnes je již téměř nemožné zahájit jakoukoliv odbornou práci bez tzv. informační přípravy, tj. prostudování základních pramenů a existujících výzkumů v dané oblasti. Na základě informační přípravy může následně vzniknout práce, která je dostatečně uvedena do souvislostí s již existujícími fakty a skutečnostmi. Bibliografické citace poskytují čtenáři možnost rychlého a efektivního přístupu k dalším doplňkovým informacím v dané oblasti problematiky.

Citační etika a autorský zákon

Citační etika je v České republice chráněna autorským zákonem č. 121/2000 Sb. Podstatou tohoto zákona je možnost užívání myšlenek nebo výňatků z cizích děl, avšak za předpokladu, že veškeré takto užité informační prameny budou autorem poctivě zveřejněny, tedy citovány.

Citace musí být především přehledné, jejich struktura je jasně a závazně určena. V České republice upravují strukturu citací tzv. citační normy. V těchto normách jsou stanovena obecná pravidla pro psaní údajů zařazených do bibliografických citací a je vymezeno, které prvky popisu jsou povinné a které nepovinné. Stanovena je i formální úprava a struktura citací, tj. v jakém pořadí a v jaké formě se údaje zapisují, uspořádání soupisu bibliografických citací a metody odkazů. Citování informačních pramenů upravují v ČR dvě základní normy:

  • ČSN ISO 690 – upravuje pravidla psaní a odkazování bibliografických citací u monografií a jejich částí, seriálových článků, příspěvků do monografií (např. sborníků z konferencí) a patentových dokumentů.
  • ČSN ISO 690-2 – upravuje způsoby citování elektronických dokumentů, databází a počítačových programů a jejich částí, elektronických seriálových publikací (časopisy), jejich částí (články), elektronických nástěnek, diskusních skupin a elektronických zpráv.

Bibliografické citace jsou zpravidla uváděny na konci celé publikace nebo na konci její části, např. kapitoly nebo oddílu, a to v podobě seznamu použité literatury. Důležité je pravidlo jednotnosti formy citací v dokumentu. Struktura jednotlivých citací se však od sebe liší podle typů citovaných dokumentů. Soupis citací lze uspořádat:

  • abecedně podle příjmení autora
  • v číselné posloupnosti, která musí odpovídat pořadí odkazů v textu
  • citace lze rozdělit i podle tématických celků, případně podle druhů dokumentů

Zpracování bibliografických citací

Citování užité literatury obnáší jednak vytvoření bibliografické citace, tedy popisu dokumentu, který jej musí jednoznačně identifikovat, a to tak, aby byl vyhledatelný. Dále je potřebné vytvořit seznam, resp. soupis takto vzniklých citací. Důležité je též dodržet tzv. citační zvyklosti instituce. Např. univerzity a jiné školní instituce obvykle požadují po studentech dodržování platných citačních norem, oproti tomu někteří vydavatelé trvají na svých zavedených vnitrofiremních citačních principech.

Projekt Bibliografické citace

pro usnadnění tvorby bibliografických citací studentům, ale i ostatním uživatelům, vznikl projekt Bibliografické citace. http://www.citace.com/

Tento projekt nabízí uživatelům informace o správném citování dokumentů, výukové animace, diskusní fórum a především nástroj pro generování citací dle norem ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, který byl autory nazván Generátor citací. Generátor se skládá z jednotlivých modulů určených pro určitý typ dokumentu.

Jak pracovat s generátorem citací

Na hlavní stránce projektu Bibliografické citace http://www.citace.com/ vyberte záložku Generátor v horní části webové stránky. Dále si určete typ dokumentu, který chcete citovat, tj. tištěný nebo elektronický dokument. Následně vyberte ze zobrazených ikon správný typ dokumentu, např. monografie. Vyplňte příslušná pole dotazníku a nechte vygenerovat citaci (při vyplňování se lze řídit nápovědou u jednotlivých položek). Dále postupujte podle pokynů na obrazovce, tj. označte vygenerovaný text zobrazující se v oranžovém poli a zkopírujte jej klávesovou zkratkou CTRL+C. Následně zkopírovaný text vložte do svého dokumentu stisknutím kláves CTRL+V.

I přes existenci generátoru citací je dobré mít alespoň přibližnou představu o formě a struktuře citací u jednotlivých druhů dokumentů, tj. znát prvky popisu. Je nutné mít na paměti, že ani citační generátor nemusí být vždy přesný a mohou se vyskytnout jisté nesrovnalosti, zejména u citování elektronických dokumentů. Proto je více než dobré řídit se při citační praxi již výše uvedenými citačními normami ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2.

Tvorba vlastní kartotéky dokumentů

Pro zjednodušení a usnadnění práce s bibliografickými citacemi je vhodné zaznamenávat si bibliografické údaje o Vámi přečtené literatuře. Záznamy přečtených dokumentů můžete též doplnit i stručnými poznámkami o obsahu dokumentu a jeho jednotlivých kapitolách, čímž získáte podrobný přehled o dané publikaci. Účelem je vytvořit si osobní kartotéku dokumentů, které jste přečetli, což Vám usnadní případné obtíže při následné tvorbě seznamu citací.


Text lekce zpracoval Vladimír Dlouhý, DiS

Redakce: Mgr. L. Čumplová

© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2011-2016